V poslední době jsem pozoroval, že LZ dveře při odemykání/zamykání vykazují zpoždění oproti ostatním. Zámek sice cvaknul, ale citelně později. V uplynulých 2 týdnech se dokonce stávalo, že kolík na povel ne/vyjel a odemykací/zamykací sekvenci bylo nutno opakovat. Z krátkého bádání vyplynulo, že je nutno vyměnit motorek zámku.

Dneska jsem se do celé operace pustil. Z mého pohledu šlo o pokročilý úkon, neboť bylo nutno odstrojit kromě vnitřního panelu dveří, airbagu a dalších i parozábranu (tzv. plena ve dveřích bránící vlhkosti a vodě pronikat do interiéru), která je lepená „asfaltovou“ páskou. A pak samořejmě demontovat těleso zámku, na které motorek sedí. Celou operaci jsem kontroloval podle tohoto návodu, ale nesebekriticky dodám, že bych se obešel možná i bez něj. Když už nic, dodával mi alespoň jakousi jistotu, že dělám věci správně.

Samozřejmě bych to nesměl být já, aby se nevyskytl nějaký veselý problém. Když jsem sundal tapecírunk a parozábranu, snažil jsem se vyndat těleso zámku. To je samozřejmě v horním rohu dveří pod oknem, ve zkoseném a stísněném prostoru. Mimo jiné je třeba vyháknout tyčku s kolíčkem a bovden od vnitřní kliky. Vnější klika má potom bovden zajištěný plastovým kolíkem s aretací. Kolíkem je třeba pootočit, přičemž na manipulaci je třeba malý imbus (2,5). Když jsem měl obě ruce vražené do dveří, mezi zuby svítilnu a piplal jsem se po milimetrech s napnutým bovdenem, napadlo mě, že by mi mohl imbus spadnout do útrob dveří, a tudíž že si musím dávat extra pozor. O vteřinu později mi sjel prst z klíče a malý kus kovu se s hrozivým cinkáním propadl do členitého prostoru dveří. Jak jinak :).

Ulevil jsem si několika šťavnatými nadávkami a situaci ignoroval. Po dokončení instalace zámku však bylo třeba klíč vyndat, protože po zalepení parozábrany bych se k němu už jen těžko dostával, nehledě ke zlověstnému cinkání, který imbus vyluzoval při sebemenším pohybu dveří. Nezbývalo, než sestrojit lapač klíčů z magnetu a kusu bambusové tyčky. Ještě štěstí, že je nářadí kovové a nikoli hliníkové…

Po 2,5 hodinách vše dobře dopadlo. Lepení parozábrany jsem řešil na doporučení kamaráda za pomoci butylové pásky, což se osvědčilo velmi dobře. Mno a zámek funguje, cvaká jak o život, klíč je na světě a já jsem zase o kus chytřejší. A M5 zase blíže top kondici.

Mimochodem, s motorkem přišly i nové prahy a těsnění, které jsem zvládnul zničit před pár dny. I ty jsem vyměnil, což bylo díky předchozím zkušenostem záležitostí na půl hodiny.

Tak snad má auto na chvíli pokoj, ha! 🙂